Alexandrie – arabsky Al–Iskandariya – je se svojí populací čítající 4 100 000 obyvatel druhým největším městem v Egyptě. Je také největším egyptským přístavem, přes který jdou 4/5 egyptského exportu a importu. Alexandrie odehrává i významnou roli jako turistický cíl ale pro Egypt je důležitá také jako průmyslové centrum, zvláště z důvodu napojení na ropovody a plynovody ze Suezského průplavu. Město se rozkládá na 32 kilometrech podél Středozemního može a zabírá plochu 2 680 kilometrů čtverečních. Alexandrii obsluhují dvě letiště, starší Al Nozha se nachází 7 kilometrů jihovýchodně a novější (od roku 2003 kdy přestalo sloužit pouze vojenským účelům) Borg al Arab vzdálené 25 kilometrů taktéž jihovýchodně od centra.
Existuje zažitá představa, že město založil Alexandr Veliký (podle kterého nese jméno. Ale moderní archeologické výzkumy ukazují, že Alexandr spíše obnovil původní osídlení na tomto místě. Vykopávky v přístavu objevily původní osídlení nazvané Rhakotis (nebo Ra-Kedet), které zde existovalo již dva tisíce let před příchodem Řeků a bylo pravděpodobně menším rybářským přístavem. Ale svoji slavnou éru město začalo až z příchodem dobyvatele, který chtěl zde vytvořit velké sídlo spojující kulturu Řecka a Egyptu (a samozřejmě upevnit moc nad regionem). Město naplánoval slavný řecký architekt Dinokrates a v jeho velkolepé výstavbě pokračovali i Ptolemaiovci po Alexandrově smrti, kteří z něho učinili přibližně kolem roku 320 hlavní město Egypta (jim město vděčilo za svoji slavnou Knihovnu a také za jeden z divů světa maják na ostrově Faros). Velmi rychle se stalo obchodním centrem ve východním Středomoří, jeden čas bylo největším městem tehdy známého světa, po rychlém růstu Říma si udrželo několik století pozici druhého největšího města. Alexandrie byla hlavním městem Řeků v Egyptě, ale měla spíše kosmopolitní charakter, jak ukazuje i tehdejší existence velmi významné a vlivné židovské komunity, která se tehdy snažila přiblížit své náboženství helénistickému světu. Vládu Ptolemaiovců ukončil nástup Římského impéria v roce 80 před naším letopočtem – pro Římany bylo město velmi důležité jako přístav zásobující Řím ohromným množství egyptského obilí. V roce 115 bylo město silně poničeno při řecko-židovských konfliktech a později za císaře Hadriana prošlo větší přestavbou. V roce 365 byla znovu Alexandrie postižena, tentokrát vlnou tsnunami vzniklou z krétského zemětřesení. V roce 616 město získali na krátký čas Peršané, ale byli vytlačení Byzancí, ta ale svoji vládu stejně již nedokázala dlouho udržet a v roce 641 město po více než ročním obléhaní dobyli Arabové. Po jejich příchodu význam Alexandrie začal upadat, ránou z milosti byl vznik hlavního města v Káhiře, která vznikla při vojenské pevnosti v druhé polovině 9. století. Veliký význam v tom hrálo to, že Arabové se považovali za lid pevniny a ne moře, byli jezdci ale ne námořníky proto se objevil i příkaz kalifa Omara vojevůdci Amrovi, který Alexandrii dobyl – „založ si své hlavní město kde chceš, ale ať není mezi námi voda“. Město dále upadalo a během velkého zemětřesení ve 14. století zmizel z povrchu zemského i máják na ostrově Faros (na jeho místě a ze zbylého materiálu byla postavena pevnost Quitbay). Město se znovu stalo známějším na úplněm konci 18. století díky Napoleonově neúspěšné výpravě do Egypta. Alexandrie se stala nejdříve jeho základnou, ale u jejích bram také utrpěl těžkou porážku od britských vojsk. De facto samostatný vládce Egypta Mohammed Ali začal Alexandrii obnovovat (rozestavěl hlavně přístav a vystavěl nový maják) a pod jeho vládou se populace zvedla z mizivých 8 000 obyvatel na 60 000. V roce 1882 město obsadili Britové, kteří na 70 let vytvořili v Egyptě svůj protektorát. Ve městě se narodil i pozdější prezident svobodného Egypta Násir.
Ve městě je toho tolik k navštívení, počínaje památkami a konče na moderní architektuře či bezstarostném turistickém životě, že spíše místo slov je lepší se podívat na filmíky.