Kodaň (dánsky Kobenhavn) je hlavním městem Dánska. Jde také o největší město v zemi, které má i s aglomerací téměř půl druhého milionu obyvatel (v samotném městě žije jen přibližně třetina tohoto počtu). Leží de facto na dvou ostrovech, jedním z nich je velký Sjaelland a druhým malý Amager.
Lidé se v tomto regionu objevili již před více jak deseti tisíci lety, jak svědčí velká část historických nálezů. Ale skutečná historie Kodaně je přeci jen výrazně mladšího data. V dobách Vikingů se zde nacházelo tržiště a skutečné město vzniklo až v roce 1167, kdy ho založil biskup z Roskilde Absalon. Přesněji řečeno, tento mocný pán zde nechal postavit tvrz Slotsholmen, která se nacházela naproti rybářskému přístavu Havn. Výběr místa nebyl náhodný, šlo o strategickou lokalitu, která se nacházela mezi tehdejšími mocenskými centry a navíc byla schopná kontrolovat hlavní obchodní trasy po moři. Dobré oko zakladatele se projevilo v nejbližších letech, město začalo rychle růst, již 1209 se zde objevil první kostel a o pět a čtyřicet let později Kodaň získala městská práva. Rychlý rozvoj byl trnem v oku mocné Hanzy, zvláště jednoho z jejích nejvýznamnějších měst, jakým byl Lubeck a tím pádem také cílem několika nájezdů. Navíc občas docházelo ke sporům mezi mocí světskou a duchovní, ale význam lokality vždy dokázal obnovit město jako fénixe z popela. Důležitost byla jasná i panovníkům a tak od patnáctého století se Kodaň stala de facto i hlavním městem země (i když jisté spory mezi klérem a panovníkem přetrvávaly ještě do reformace, která vše finálně uťala). Dánsko dnes není největší zemí, ale svého času šlo o významnou regionální mocnost. A proto i panovníci v sedmnáctém století se snažili dát městu tvář, jaká byla hodna metropole významného státu. To se projevilo i na růstu obyvatel, který od roku 1600 do roku 1700 vzrostl pětinásobně. Město nebylo rozvíjeno jen z hlediska estetického, ale i vojensky. Hlavně z důvodu neustálých sporů s bývalým švédským vazalem, který na Kodaň několikrát útočil. Ale větší škody způsobila až morová rána, která přišla v první polovině osmnáctého století a zabila kolem jedné třetiny tehdejší populace. K velkým zničením přispěly požáry na konci osmnáctého století a také útok Britů během napoleonských válek (město jako takové Angličany nezajímalo, problém měli jen s námořnictvem, u kterého se báli, že padne do rukou Napoleonovi). Devatenácté století bylo ve znamení industrializace a teritoriálního růstu, který pokračoval spolu s modernizací i ve století dvacátém.
Na kodaňské památky je dobré si určit opravdu hodně času. Město je plné různých zajímavých věcí. Určitě stojí za to shlédnout nástupce prvního kostela ve městě, jakým je dnešní kodaňská katedrála. Ta se z dřevěného kostela a pozdějších románských a gotických staveb nakonec díky náboženské nenávisti přerodila do podoby holandského baroka, které ale nemůžeme obdivovat. Přišla britská armáda, útok na civilní zástavbu, s cílem zlomit protivníka a honosná stavba lehla popelem. Dnešní vzhled pochází z dvacátých let devatenáctého století. Další velkou zajímavůstkou je určitě bývalý královský palác a dnes parlament Christiansborg, který byl během staletí různě přestavován a upravován. Z devatenáctého století pochází také velká kodaňská synagoga. Za jednu z největších turistických atrakcí města se považuje královské sídlo Amalienborg, ve kterém je i velké muzeum věnované dánské dynastii a které má více jak šest tisíc exponátů. Pro české oko je Kodaň velmi zajímavým a netradičním městem, na jednu stranu je zde neustále jakýsi lokální možná i mírně provinční pocit, ale na druhou jde o hlavní město státu se všemi náležitými atributy.