Bled je, spolu s se svým nádherným smaragdovým jezerem, středověkým zámkem na strmém skalisku, ostrůvkem na jezeře s kostelem a vysokými štíty okolních Julských Alp, jedním z nejoblíbenějších míst ve Slovinsku a také startovním bodem pro ty, kteří chtějí navštívit Triglavský národní park. Bled je vzdálen 35 kilometrů od mezinárodního letiště v Lublani.
Jak je to obvyklé i u jiných nádherných míst, Bled je dnes velmi navštěvovaný a bude asi navždy, protože každého dokáže něčím okouzlit. Když je hezké počasí, tak při pohledu na severovýchod uvidíme vrcholky hor Stol a Triglav a k tomu nám mohou i vyhrávat zvony místních kostelů.
Někdy kolem sedmého století našeho letopočtu se v okolí jezera Bled začali osidlovat Slovani. S Bledem jsou i spojené různé staroslovanské legendy, které přecházely z pokolení na pokolení (na ostrůvku kde je dnes kostel bývala kdysi svatyně slovanské bohyně Živy). V roce 1004 Bled věnoval císař říše římské národa německého Bled biskupovi z Brixenu, který zde vládl a upevňoval křesťanství až do devatenáctého století, kdy ho získali Habsburkové. Krásy městečka i jezera Bled byly známy již středověkým poutníkům mířícím ke kostelu na ostrově. Ale tehdy ještě lidé nedokázali pochopit i lázeňské hodnoty tohoto místa a dokonce existovaly plány na vysušení jezera a využití zdejší hlíny k výrobě cihel. Naštěstí si zdravotních možností všiml švýcarský lékař Arnold Rikli a založil zde v roce 1855 první lázně, které zvláště po otevření o patnáct let později železničního spojení, velmi rychle začaly získávat na popularitě. Od začátku dvacátého století se Bled a to jak městečko tak i jezero začal těšit nebývalé popularitě, dokonce zde měl letní sídlo i jugoslávský královský rod (v této tradici pokračoval i pozdější prezident Tito).
Název Bled patří jak jezeru, tak i okolním osadám, zvláště pak zástavbě v severovýchodní části, kde se nachází i nejvíce hotelů. Jezero má rozlohu jeden a půl kilometru čtverečního, největší hloubka dosahuje třiceti metrů.