Ostrov Bornholm je nejvýchodnější částí dánského státu. Má necelých šest set kilometrů a nachází se v jihozápadní části Baltského moře, přibližně čtyřicet kilometrů od švédského a sto od německého pobřeží. Žije na něm přes čtyřicet tisíc obyvatel, kteří se převážně živí rybolovem, zemědělstvím a turistickým průmyslem.
Bornholm byl osídlen již před mnoha tisíci lety. Nejstarší archeologické nálezy pochází z doby přibližně devět tisíc let před naším letopočtem, tehdy byl ale ještě spojen s kontinentem. Lidské stopy (valy, menhiry či prostě zbytky ulovené zvěře) potvrzují, že lidé z ostrova nezmizeli, ani když přestal být poloostrovem. Na písemné zmínky si ale musíme počkat hezkou řádku let. Teprve v roce 890, kdy zde sídlili Vikingové, existuje první záznam o zdejším malém státečku, který dokonce měl i krále (což mohlo samozřejmě znamenat i obyčejného kmenového vůdce). Bornholm pro svět zápisem objevil britský kupec Wulfstan z Hedeby. V jedenáctém století obsadili ostrov Dánové, se kterými sem přišlo i křesťanství. Ti se sice nějaký čas přetahovali o to, kdo zde bude pánem se Slovany, ale nakonec se jim podařilo udržet. Taková situace se vlastně udržela až do dnešních dnů, neboť různé jiné státy, které Bornholm ovládaly, se nedokázaly zde dlouho udržet. A to ať jde o hanzovní Lubek nebo Švédsko nebo i ne tak dávno nacistické Německo.
Bornholm návštěvníka překvapí nejen svou krajinou a pro českou suchozemskou krysu i ostrovní atraktivitou. Ale jsou zde také různé velmi zajímavé historické a architektonické památky, jejichž původ sahá až do hlubokého středověku. Za nejvýznamnější se dá asi označit dvě. První je zřícenina hradu Hammershus, jedné z největších tvrzí v severní Evropě, který byl hlavním obranným bodem církevního panství nad ostrovem v čtrnáctém století, kdy se královské a církevní síly bily o to, kdo zdejší území ovládne. V osmnáctém století byl hrad částečně zničen, k částečné obnově a úpravě ruin došlo na začátku století dvacátého. Druhou skupinou velmi zajímavých památek jsou rotundové pevnostní kostely, které již během bojů mezi Slovany a Dány plnily kromě funkce sakrální také funkci obrannou a navíc sloužily jako bezpečné sýpky obilí. Ale zajímavostí je tu mnohem více, včetně například v úvodu zmíněných menhirů, k tomu je nutno dopočítat také velmi dobrou dopravní infrastrukturu a také několik stovek kilometrů kvalitních cyklostezek.