Butrint je nevelká osada na jihu Albánie. Svými rozměry nikoho nezaujme, ale … je to jedna z nejcennějších památek v celé zemi. Zdejší archeologické vykopávky jsou od roku 1992 zapsány na seznam UNESCO. V roce 1997 byl sice Butrint ohrožen rabujícími bandami, ale Albánie na konec o něj zadbala a vyhlásila v roce 2002 Národní park Butrint.
Butrint jako Buthroton je zmíněn ve Vergiliově díle Aeneis, jako místo založené uprchlíky z vyplundrované Tróji. Ale toto je mytologie, faktická přítomnost osídlení zde jde najít již od dob Ilyrů, jejichž osadu předělali Řekové na jednu ze svých klasických kolonii v sedmém století před naším letopočtem. Toto přístavní město bylo důležitým náboženským centrem boha Asklépia. V druhém století před naším letopočtem přešlo do rukou mocného Říma a bylo jeho významným přístavem až do šestého století, kdy se jako mnoho jiných sídel v tomto období stalo obětí stěhování národů a plundrování s tím spojeného. Ve středověku byl Butrint spojen historií Byzance, Benátek a Osmanské říše, které se o zdejší region přetahovaly. Ale jeho význam obecně s časem upadal, samotné antické město bylo na začátku dvacátého století opuštěné a obklopené nezdravými bažinami, a tak i místo přivítalo vznik samostatné Albánie. Pro svět Butrint začaly objevovat až archeologické výpravy do Albánie, z nichž první významnější sem dorazila z Itálie v roce 1928.
K největším památkám, co nám Butrint může nabídnout, patří opravdu velmi dobře zachovalý amfiteátr pro půldruhého tisíce diváků, který vznikl již ve třetím století před naším letopočtem. Také se zde nachází zbytky lázní, zdi kolem města, baptisérium ze sedmého století našeho letopočtu a nebo stará antická Akropole vládnoucí z vrchu celému městu, doplňuje ji i stará benátská tvrz ze 14. století. A kdo již bude případně velmi unaven tlakem historie a přehršlí památek, tak může navštívit okolí, kde najde krásnou přírodní rezervaci i s Butrintským jezerem.