Gent (francouzsky Gand) leží na soutoku řek Leie a Šeldy necelých šedesát kilometrů na západ od Bruselu. Město má díky kanálu Ternouzen spojení s mořem. Dnes přímo ve městě žije něco přes dvě stě tisíc obyvatel a jedná se o významné univerzitní a obchodní centrum v regionu, které ale ve světě neodehrává větší roli, i když v dobách středověku toto město patřilo k nejvýznamnějším evropským sídlům.
Historie známého osídlení v okolí Gentu sahá někam do keltského období. Dokládají to ale jen archeologické nálezy, v antické literatuře o nějakém zdejším městě nenajdeme sebemenší zmínku. Skutečné dějiny místa začínají až v sedmém století našeho letopočtu, kdy sem dorazil křesťanský misionář Amandus a založil zde dva kláštery. Ty v devátém století srovnali se zemí Vikingové, ale sídlo zde se velmi rychle odrodilo, mimo jiné i díky Balduinovi II. Flanderskému, který zde postavil opevnění. Došlo i k obnově klášterů, začaly vznikat další církevní stavby a od jedenáctého století se Gent stal celoevropsky významným obchodním centrem (největší význam mělo zdejší soukenictví). Město se tak rozrostlo, že mezi třináctým a patnáctým stoletím bylo druhým největším městem na sever od Alp (první byla Paříž). Ale již na konci tohoto období bylo vidět první náznaky úpadku či spíše zpomalení rozvoje. Gent přešel do rukou burgundských pánů, kteří se neustále snažili omezovat městské svobody a to samozřejmě nijak neprospívalo rozvoji sídla. K dalšímu útlaku došlo po ovládnutí oblasti Španěly a městu neprospěl ani příchod kalvinismu (protestantům katolické církevní umění nevyhovovalo) a válka o holandskou nezávislost. Ačkoliv se ve městě průběžně objevilo mnoho zajímavých umělců či došlo k výstavbě důležitého kanálu spojující Gent a Bruggy, úpadek se postupně prohluboval a trval až de facto do osmnáctého století, kdy se zde začal koncentrovat průmysl. Průmyslovým městem zůstal až do dnešních dob, i když samozřejmě dnes se velmi sází i na služby a samozřejmě na inovace.
Mezi turisticky nejatraktivnější památky patří určitě hrad Gravensteen z druhé poloviny dvanáctého století. Nechal si ho postavit jako sídlo flanderský hrabě Filp van de Elzas. Cílem nebylo mít jen honosné ubytování, tato pevnost hlídala i zpupné gentské měšťany, kteří se ne ve všem chtěli podřídit příkazům šlechty. Velmi zajímavá je i zdejší radnice, kterou se radní rozhodli vystavět v dobách přicházejícího hospodářského poklesu, takže jim v průběhu stavby najednou začaly docházet peníze (jedná se o její starou část, později byla v klasicistickém slohu dostavena). Návštěvník také nesmí minout velkou zvonici Belfort nebo kostely svatého Bavona a svatého Mikuláše – pro přesnost, ten první má status katedrály (tyto tři stavby se také označují za tři gentské věže). Velmi krásné je i nábřeží, jehož obchodnická architektura je pro české oko čímsi velmi netradičním a rozhodně zajímavým. A Gent to nejsou jen památky, nachází se zde i mnoho velmi zajímavých muzeí a to nejen uměleckých a historických, můžeme se zde leccos dozvědět i o folklóru, medicíně či psychologii.