Ohňová země neboli španělsky Tierra del Fuego je název jak souostroví o povrchu více jak 70 tisíc kilometrů čtverečních, které vytváří zakončení Jihoamerického kontinentu a také název největšího ostrova tohoto souostroví (plný název tohoto ostrova je Isla Grande de Tierra del Fuego). Další větší ostrovy jsou Clarence, Stewart, Navarino, Hoste, Santa Ins a Londonerry. Na nejjižnějším ostrově Hornos leží i známý mys Horn.
Ohňová země je od kontinentu oddělena Magalhaesovým průlivem a také je rozdělena mezi dva státy, neboli mezi Argentinu a Chile. Celé souostroví má charakter hornatý, střední a jihovýchodní část vytváří Patagonské Andy. Nejvyšším vrcholem Ohňové země je Monte Darwin dosahující výšky téměř 2500 metrů. Počasí Ohňové země je chladné ale i ovlivněné oceány. Ostrovy Ohňové země porůstají hlavně různé traviny, v nižších partiích zdejších hor se nachází jehličnaté lesy. Nejvýznamnějším sídlem v argentinské částí Ohňové země je přístav Ushuaia, která má kolem šedesáti tisíc obyvatel, mezinárodní letiště a také významný přístav. Ushuaia je důležitým bodem turistických výprav tursitů a to nejen těch, které přitahuje samotná Ohňová země, ale hlavně těch, kteří se pak také chystají na výpravu jižněji, do Antarktidy či na moře kolem světadílu obklopujícího jižní pól (devět z desíti turistických výprav tam má město Ushuaia jako základnu).
Původním obyvatelstvem Ohňové země byly kmeny indiánů Ona a Yaghan. Pro Evropu ji objevil v roce 1520 a pojmenoval Kouřová země portugalský mořeplavec ve službách španělské koruny Fernao de Magalhaes (neboli známěji Ferdinand Magellan) podle kouřů vznášejících se z ohnišť místní populace. Jím vybraný název ale nevzbudil velké nadšení španělského panovníka a proto ostrovům připadlo „vznešenější“ ohňové jméno. Byť souostroví Ohňová země mělo dlouho pověst velmi nepříznivého pro osídlení, tak v dnešních dnech vůbec nepatří k úplně vylidněným oblastem, ba dokonce argentinská část má celkem kolem sta tisíc stálých obyvatel. Vděčí za to vlnám přistěhovalectví, které zvláště Ohňová země přilákala na konci 19. století spolu s výbuchem zlaté horečky.