Ostrov Hvar

Hvar je hornatý ostrov ležící v Jaderském moři u dalmátského pobřeží v jižní části Chorvatska (nachází se téměř naproti městu Makarska). Zabírá plochu necelých 300 kilometrů čtverečních a je kolem 70-80 kilometrů dlouhý ale při tom je zároveň úzký jen mezi 4-10 kilometry, žije na něm kolem 11 tisíc stálých obyvatel. Největší město na ostrově nese stejné jméno čili Hvar a má něco přes 4 tisíce obyvatel. Nejvyšším vrcholem ostrova je hora Sveti Nikola (626 m. n. m.), řeky ani jezera se na ostrově nenachází a i průměrné roční srážky jsou zde nižší, počasí je zde považováno za jedno z nejlepších v Chorvatsku, je zde průměrně více než 2700 slunečných hodin ročně (proto je ostrov oblíbený také v chladnějších měsících – průměrná teplota v lednu je 9 stupňů, v červenci 25 stupňů). Tradiční zaměstnání na ostrově byl rybolov a zemědělství (vinná réva, olivy, fíky, rozmarýn, levandule), v dnešní době – i když oblíbenost Hvaru se datuje již od 19. století – se k nim přidala i práce v turistickém průmyslu. Hlavní dopravu na ostrov zajišťují trajekty ve Starym Gradu a Sučuraji, jsou zde i lodní linky ve městě Hvar a ostrov má lodní spojení nejen s Chorvatskem ale i s Itálií.

Kořeny názvu ostrova Hvar pochází z řeckého slova Pharos (později se měnila na Pharia pak Fara až se z ní stal díky Slovanům Hvar), což byl i název pro první řeckou zemědělsko kolonii, která zde vznikla ve 4. století před naším letopočtem (nacházela se na místě dnešního městečka Stari Grad), dalším městem založeným Řeky byl Dimos, dnešní Hvar. Ostrov se kolem roku 200 stal částí Illyrské konfederace ostrovů, která také zde byla poražena a Hvar připadl Římu. V 7. až 8. století se na ostrově osídlili slovanští Neretvané, po nich na krátko ho ovládla znovu Byzanc, po ní Chorvatsko, pak v 11. století Benátky (ti velmi rozvinuli na ostrově pěstování vinné révy), je zas vystřídala Byzanc a Chorvatsko a na začátku 14. století znovu Benátky, pak zas Chorvatsko, na krátko Bosna a Dubrovník až v roce 1420 zde se pevněji uchytily zas Benátky a to až do konce 18. století. Vliv Benátek je také na Hvaru nejviditelnější a během jejich vlády byl i ostrov přejmenován, používal se tehdy název Lesina. Po pádu Benátek byl osud ostrova podobný jako zbytku Dalmácie, stal se součástí Rakouska, zažil Italské obsazení a na konec připadl Chorvatsku.

Ostrov Hvar je oblíben nejen pro koupání a pláže, ale i například pro svoji krásnou vůni, kterou šíří zde pěstovaná levandule a rozmarýn. Okouzluje i krásnou přírodou, skálami, romantickými zátočinkami a samozřejmě i historickými památkami.  Ty najdeme například v největším městě Hvar a je to velká benátská pevnost, katedrála, divadlo či františkánský klášter. Město Hvar je považováno i za jedno z nejdůležitějších a hlavně nejoblíbenějších chorvatských letovisk. Další populární letoviska jsou Stari Grad, Vrboska, Jesla, Sučuraj a Zavala. Písečnější pláže najdeme spíše na severu ostrova (hlavně u Jelsy a Sučuraje), většina jinde jich se skládá spíše z drobounkých kamínků. Naprostá většina pláži leží v krásných zátočinkách otočených zelení a všude je nádherně průzračná voda. Při návštěvě města Hvar stojí za to i si vyjet vodním taxíkem na Paklené ostrovy (mylně občas nazývané Pekelné), které leží poblíž a využít například jejich pláží pro příjemné koupání.