Palermo

Palermo je pátým největším italským městem a metropolí Sicílie. Nachází se na severozápadním pobřeží ostrova. Žije zde šest set padesát…

Palermo je pátým největším italským městem a metropolí Sicílie. Nachází se na severozápadním pobřeží ostrova. Žije zde šest set padesát tisíc obyvatel. Většině lidí se téměř automaticky spojuje s mafií, i když místní samospráva a obyvatelé se snaží tuto pověst turistům často vymluvit a upozorňují na mnoho městských zajímavostí a bohatou historii.

První stopy osídlení v okolí města mají více než deset tisíc let. Přesněji zaznamenané dějiny se začínají někdy v osmém století před naším letopočtem, kdy ve zdejším přírodním přístavu Féničané založili malou obchodní stanici, kterou Řekové nazvali Panormus (přesný fénický název není znám, některé prameny uvádí, že se sídlo jmenovalo Ziz). Město později ovládli Kartaginci, které následně vytlačili Římané. Po pádu jejich impéria se zde objevily různé germánské kmeny a po nich Byzantská říše. Tu vystřídali Arabové, kteří na sto dvacet let ovládli ostrov a z Palerma udělali hlavní sídlo svého Emirátu. V jedenáctém století muslimy vyhnali Normané a založili zde Sicilské království, které se později stalo součástí Svaté říše římské.  Ve středověku město střídalo pány, jednou to byli Aragonci, po nich Španělé, pak zase Savojsko a dokonce na čas i Rakousko. Význam Palerma spíše upadal, bylo to prostě jen jedno z mnoha provinčních měst. Po vzniku italského státu se zase stalo hlavním městem Sicílie a na začátku dvacátého století se začalo rychle rozrůstat mimo staré středověké opevnění. Tento rozvoj a živelná výstavba různých chudých čtvrtí, kam se přesouvala vesnická populace byl spojen i s růstem významu zdejší mafie. Během druhé světové byl spojeneckým bombardováním těžce poničen přístav a okolní čtvrti.

Mezi nejvýznamnější památky patří zbytky římského opevnění, punská nekropole, královský zámek ze třináctého století, který vznikl na troskách arabského hradu a v něm také slavná a nádherná Palatinská kaple z dvanáctého století. S církevních budov je turisticky asi nejzajímavější palermská katedrála, kterou začali Normané stavět v druhé polovině jedenáctého století a ukončili o sto let později. Je směsí různých architektonických stylů, k posledním významnějším úpravám vzhledu došlo v barokní době. Město se pyšní i větším množstvím zajímavých románských a gotických staveb, převážně se jedná o kostely a šlechtické paláce. Ačkoliv se město snaží zbavit své pověsti mafiánského centra, asi nikdo to tak úplně možné nebude. Zvláště i proto, že vstupní brána pro turisty neboli letiště je pojmenována po dvou neúplatných soudcích (Falcone a Borsellino), kteří zasvětili svůj život boji s touto organizací.