Poreč leží na západě poloostrova Istrie při břehu Jaderského moře. Ve městě žije přibližně 12 tisíc obyvatel a rozkládá se na ploše 147 kilometrů čtverečních – má dlouhou pobřežní linii, přibližně 37 kilometrů. Chlavní zdroj příjmů je turistika, kromě ní ještě je ve městě potravinářský průmysl. Dopravu do města zaručují silnice spojující je rychle s jinými velkými městy v Chorvatsku a Itálii, nejbližší mezinárodní letiště je v Pule. Počasí zde je podobné jako jinde u moře v Chorvatsku – teploty v létě dosahují 30 stupňů, teplota moře v létě může dosáhnout až 28 stupňů.
Porec byl osídlen již ve starověku. První městečko zde existovalo v době vlády Illyrů, podle řeckých pramenů mezi 6. až 4 stoletím před naším letopočtem (rozvoj mu také zaručoval vhodný přístav umožňující obchod s Etrusky). V druhém století před naším letopočtem zde Římané založili opevněné sídlo, které se stalo městem za vlády imperátora Augusta (jeden z jeho dvou následníků také zde vytvořil kolonii Julia Parentinum). V 5. a 6. století region ovládli Ostrogótové a město pak v roce 539 se stalo součástí Byzance. K vládě Byzantské říše také patří období rozvoje města Poreč, vznikla zde tehdy i krásná Eufraziova bazilika. V 8. století se podobně jako na celém Balkánu i v Poreči začali osidlovat Slované. V roce 788 Poreč přešel do Franckých rukou a v roce 1267 Istrii ovládly Benátky (a Poreč byl údajně prvním městem které zde získali). Od 15. do 17. století trval hospodářský úpadek města, způsobený jak tureckými nájezdy, tak různými epidemiemi (Benátky dokonce musely lákat nové osadníky z Balkánu, aby město se úplně nevylidnilo a ti pak přišli hlavně z jižní Dalmácie). Po pádu Benátek na konci 18. století město rychle získalo Rakousko ( od poloviny 19. století byl Poreč oblíbeným turistickým cílem pro rakouské šlechtice), po první světové válce Itálie, po ní Jugoslávie a po jejím rozpadu Chorvatsko.
Pláže ležící kolem Poreče jsou velkou atrakcí pro turisty z celé Evropy, proto tu občas má člověk v létě dojem, že je někde na Mallorce. Ve městě se nachází několik desítek luxusních hotelů, ale k dispozici pro ubytování jsou i apartmány a kempy (známá letoviska v okolí Lanterna, Solaris, Červar-Porat, Ulika, Materada, Špadići, Pical, Brulo, Plava laguna, Zelena laguna či Bijela uvala). Poreč velmi úspěšně konkuruje s jinými známými destinacemi jako Makarska, Dubrovnik nebo Opatija.
Procházku po starém městě je nejlepší začít na náměstí Trg Slobode, na kterém se nachází zbytky opevnění ze 13. století. Z náměstí vychází hlavní ulička starého města Dekumanova vykládaná bílým kamenem. Procházejíce touto ulicí člověk míjí staré gotické a renesanční domy zdejších boháčů, v jednom z nich, v paláci Sincič se nachází i muzeum, které ukazuje historii města a okolí – největší zajímavostí jsou asi archeologické nálezy a mezi nimi Neptunův oltář. První ulice vpravo nás zavede k nejvzácnější památce v Poreči, kterou je výše zmíněná byzantská Eufraziova bazilika postavená 6. století na místě dřívějšího kostela ze století 3. (dnes se v ní odehrávají i koncerty v rámci akce Istarsko glazbeno ljeto). Z přiléhající zvonnice můžeme obdivovat krásný výhled na moře a okolí města. Po návratu na Dekumanovu ulici (stojí za to si zde dát aspoň kafe, ale ještě lépe zmrzlinu v jedné z mnoha kavárniček) dojdeme až na náměstí Trg Marafor, který byl kdysi fórem boha Marse a na kterém se nachází i zbytky jeho a Neptunova chrámu.