Reykjavík, je hlavním městem Islandu, které leží v jihozápadní části ostrova při zálivu Atlantského oceánu Faxafloi. Je největším islandským městem a žije v něm přibližně 120 tisíc obyvatel.
Reykjavík založil a nazval kouřovou zátokou podle zdejších gejzírů v roce 874 norský viking Igolfar Arnason. Dlouhá staletí Reykjavík byl ale pouze osadou, městská práva získal až v roce 1786. V roce 1843 se stal sídlem islandského parlamentu Althingu. Když Island získal statut nezávislého státu spojeného s Dánskem personální unií, Reykjavík se stal sídlem islandské vlády a v roce 1944 po vyhlášení republiky se stal i jejím hlavním městem.
Reykjavík jako hlavní město je také největším hospodářským a kulturním centrem Islandu. Je zde velmi rozvinutý průmysl potravinářský – zpracování ryb, konzervárny apod., k tomu ještě chemický a oděvní. Je zde mezinárodní letiště, které je po letišti Keflavík druhým největším na ostrově. Jako zajímavost stojí za zmínku to, že okolní horká zřídla jsou využívána k vytápění domů. Největší památkou v Reykjavíku je katedrála postavená v letech 1787-96, ve které byla v roce 1874 poprvé hrána hymna Islandu, za další památky se považují vládní a veřejné budovy z 19. století a zvláště parlament z roku 1881. Rozhodně nepřehlédnutelný je také kostel Hallgrímskirkja, stavěný od roku 1945 do roku 1986, je vysoký téměř 75 metrů a je druhou nejvyšší budovou na ostrově.