Albánské město Skadar (albánsky Shkoder či Shkodra a italsky Scutari) leží v severozápadní Albánii nad řekou Buna a Skadarským jezerem. Skadar má necelých devadesát tisíc obyvatel a je nejdůležitějším hospodářským a kulturním centrem v severní části Albánie.
Průmysl Skadaru je pro Albánii relativně důležitý, protože hospodářství této země nemá příliš proexportní charakter a tak cokoliv co jde na vývoz se počítá. Zde jde hlavně o zpracování mědi, i když jistou roli má i průmysl potravinářský či textilní. Skadar je také pro stát důležitým dopravním uzlem, zajišťuje spojení s Černou Horou a je zde i jedno z albánských letišť. Skadar má také svojí univerzitu.
Ve městě se dá najít několik muzejí, knihoven či divadel (nejvýznamnější je asi hodně národní divadlo Migjeni a také Historické muzeum). Z skadarských památek za zmínku stojí ještě zříceniny zdejší středověké tvrze Rozafa – na tomto místě bylo opevnění již ve třetím století před naším letopočtem, takže jde o místo, kde na návštěvníka dýchne opravdu velká dávka skutečné historie, středověký kostel Panny Marie či také mešita ze století osmnáctého svědek společenských a náboženských přeměn v zemi. Katedrála ve Skadaru je již novějšího data a pochází ze století předminulého.
Nejdůležitější důvod, proč turisté do Skadaru přijíždějí ale není v jeho historii či moderních radovánkách. Skadarské jezero, které je největším jezerem na Balkáně je velkou atrakcí a ne každý ho chce vidět pouze z černohorské strany. Jde o krasové jezero jehož rozloha se neustále mění podle aktuálních přírodních podmínek od 360 do 550 kilometrů čtverečních, průměrná hloubka jezera je sedm až deset metrů. Leží v údolí vzdáleném pouhých sedm kilometrů od Jaderského moře. Skadarské jezero přitahuje návštěvníky jednak svojí krásou, vodou a velkým výskytem ptáků (není mnoho míst v Evropě, kde byste našli pelikány a tady si svobodně žijí) a navíc na jeho ostrůvcích se nachází středověké kláštery neboli monastíry.