Slovo Thai znamená svobodný a je to cítit i na historii Thajska. Tato země totiž jako jedna z mála zemí třetího světa nikdy nebyla evropskou kolonií. Dříve byla známa pod jménem Siam či Siamské království, ale od roku 1939 se začal používat název Thajsko (s malou přestávkou mezi lety 1946 až 1949, kdy byl vrácen název Siam).
O osídlení Thajska a jeho historii před naším letopočtem mnoho nevíme. Je jisté, že na území žily různé kmeny s relativně rozvinutým zemědělstvím a schopností zpracovávat bronz. První známé státní útvary, které dějiny zaznamenaly pečlivěji, byly asi až městské státy Dvaravati které se občas považuje i za království, ačkoliv jasné informace o struktuře státu nemáme. Dvaravati v různé podobě existovalo na území Thajska až někdy do 11. století, ale spíše jako součást obrovské říše Kmérů, kteří od 9. století získali v regionu vliv (jejich stát zasahoval také do dnešní Barmy, Laosu, Vietnamu a Malajsie).
Začátek přímo thajské historie je spojen s přesunem thajských kmenů z jihozápadní Číny, kteří v 10. až 12. století ovládli okolí řeky Menam (Chao Phraya) a vytlačili nebo asymilovali zde žijící Kméry. Přibližně ve 13. století vznikl stát Sukhotai a v roce 1350 Rama Thibodi založil sídelní město Ajutchaja pro stát, který se rozkládal na téměř celém území dnešního Thajska a na části Kambodži. Jeho království okolní země začaly nazývat Syjam a to se později stalo i oficiálním názvem státu.
Velký rozvoj trval celé 15. století, po kterém ve století 16. přišel výraznější útlum způsobený boji s Barmou a vnitřními konflikty. Během 16. a 17. století dějiny zaznamenávají první kontakty s Evropany – Portugalci, Španěly, Holanďany, Francouzi a Angličany. V roce 1767 Barmánci dobyli hlavní město Thajska, ale na odpor se postavil jeden z generálů poraženého státu Chao Phaya Taksin, který vytlačil nájezdníky z jižního Syjamu. Hlavní město se později přesunulo do dnešního Bangkoku (tehdy Thonburi) a Chao Phaya Chakri založil novou dynastii a historie ho po korunovaci zná pod jménem král Rama I. Stát postupně zesiloval, ale jeho další expanzi zastavily rostoucí vlivy evropských velmocí v regionu, které později dotlačily Siam k podepsání několika nevýhodných smluv a k rezignaci z části území.
Stát se začal na začátku minulého století modernizovat, ale až do třicátých let zůstávalo Thajsko absolutistickou monarchií, než po relativně klidném puči v roce 1932 došlo ke změně na monarchii konstituční. Od té doby se různě v Thajsku (tehdy došlo k na začátku zmíněnému přejmenování) střídaly vlády civilní a vojenské. Během druhé světové války Thajsko sice bylo na straně Japonska (co jí na chvíli vrátilo i část ztracených území), ale nijak výrazně do války nezasahovalo (dokonce vypovězení války USA nikdy nedoručili) a v roce 1946 obnovují diplomatické vztahy jak s Amerikou tak s Velkou Británií. Se Spojenými Státy zvětšilo Thajsko ekonomickou i vojenskou spolupráci, při vietnamském konfliktu je i vojensky podpořilo. Tradice střídání vlád civilních s vojenskými a různých spíše poklidnějších pučů vydržela doslovně až do dnešních dnů. Od roku 1946 hlavou státu je král Rama IX (Bhumibol Adulyadej), který je velmi oblíben a jeho velmi vysoká autorita pomáhá udržet Thajsko stabilní.