Rozloha: 449 960 km2
Počet obyvtel: 9 354 000
Hustota zalidnění: 20,6/km2
Úřední jazyk: švédština
Národnost: švédi (85%), finové (5%)
Náboženství: luteráni (72 %), muslimové (5%), katolíci (2%)
Nejvyšší vrchol: Kebnekaise 2111 m.n.m.
Hlavní město: Stockholm
Státní zřízení: konstituční monarchie
Hymna: Du gamla, du fria (Ty pradávná, ty svobodná)
Měna: Švédská koruna
Časová zóna: Utc +1
Přírodní podmínky
Švédsko je největším skandinávským státem. Na západě sousedí s Norskem a na severovýchodě s Finskem. Pobřeží omývá Botnický záliv, Baltské moře a průliv Kattegat. V Baltském moři patří ke Švédsku mnoho různých ostrovů, dva největší z nich jsou Gotland a Oland. Západ státu a zároveň hranici s Norskem vytváří Skandinávské pohoří, kde se také nachází i nejvyšší vrchol země. Zbylé území se dá říci, že je de facto nížinné, je z velké části porostlé lesy, na severu přechází v tundru. Ve Švédsku je hodně velkých jezer ledovcového původu, největší z nich je Vannern který má přes 5000 kilometrů čtverečních. Západní pohoří, které omezuje vliv teplých mořských proudů vytváří na velké části švédského území podnebí spíše vnitrozemského typu, jen jih Švédska má mirnější klima odpovídající geografické výšce.
Hospodářství
Švédsko již mnoho let patří podle mnoha ukazatelů mezi naprostou špičku rozvinutých zemí světa. Kromě kvalitního hospodářství přispívá tomu i nízká míra korupce. Hospodářství se opírá o služby (které zaměstnávají 3/4 obyvatelstva) a průmysl. V průmyslu největší roli odehrává stále strojírenství roste ale význam firem zabývajících se informačními a komunikačními technologiemi. Významnou roli hraje hornictví a lesnictví. Těží se železo, cín, měď, wolfram, olovo, uran, stříbro a také zlato. Je zde rozvinutá výroba energie, které pomahá velký počet prudkých řek a díky nim i existence vodních elektráren. Pro zemědělství se využívá přibližně 8 procent území, hlavní roli hraje chov krav, prasat, ovcí a také sobů. Je zde rozvinutý rybolov.
Politické zřízení
Švédsko je konstituční monarchií. Role panovníka (či panovnice, neboň Švédsko nyní povoluje i vládnoucí královnu) je ale spíše reprezentativní – nemá politickou moc ani ústavní pravomoci, jak je to u moderních konstitučních monarchií zvykem. Výkonná moc je v rukou premiéra a vlády, které vybírá zdejší jednokomorový parlament Riksdag (jméno znamená královský den, a pochází ze středověku od dne kdy král a stavy určovaly právo) s 349 členy. Poslanci jsou voleni ve všeobecných volbách na čtyřleté volební období.