Szeged (česky také Segedín – neplést si to s jídlem) je město v jihovýchodním Maďarsku, která má více jak 160 tisíc obyvatel. Leží nad řekou Tisou a díky velkému množství slunečních dnů se občas Szeged nazývá Město slunce.
Szeged (v podobě osídlené místa a ne jen dvou tří střepů nebo staré slepičí kosti) je znám přibližně někdy od dvanáctého století, ale různé nájezdy a epidemie jeho rozmach v tehdejší divoké a krvavé době velmi silně brzdily. Teprve ve století čtrnáctém se město začalo zvedat hospodářsky i kulturně (a také získalo městská práva, která dalšímu rozvoji přidávala výrazný impuls). Začal s tím král Ludvík a pokračoval Zikmund Lucemburský (ten, kterého my známe jako lišku ryšavou, byl pro zbytek země celkem osvíceným a schopným vládcem, jen holt pro naši smůlu nábožensky nepříliš tolerantním), který Szeged obdaroval opevněním, protože blížící se vojska Osmanů rozhodně vyžadovala další pevný opěrný bod. Další staletí byly ve znamení bojů s Turky, kteří město i nějaký čas ovládali. Osvobozeno bylo v roce 1686 a od té doby se také vlastně Segedín již nerušeně rozvíjí.
Asi nejznámější a nejdůležitější památkou jakou Szeged může nabídnout je kostel Dom Templom. Není příliš starý, je v neorománském stylu, ale jeho vzhled a hlavně impozantní velikost (jeho věže mají téměř 100 metrů) se každému návštěvníku vryjí do paměti. Byl postaven jako poděkování za záchranu po katastrofální povodni v druhé polovině 19. století, která velmi silně poškodila město. K dalším památkám patří Brána hrdinů (Hosok Kapuja) a Szeged má také krásnou městskou radnici. Na nábřeží se nachází zajímavé muzeum Ference Mory, kde kromě sbírek výtvarného umění spojeného s regionem můžete najít i zajímavé informace o starších osídleních území dnešního Maďarska. Rozhodně za návštěvu stojí i židovská čtvrť v Szegedu s několika synagógami – z nichž ta nazývaná Novou je považována za jednu z nejhezčích synagog v Evropě – Segedín, stejně jako jiná města v Maďarsku míval svého času významnou a schopnou židovskou menšinu.