Tetuan, od roku 1912 více než 40 let protektorát Španělska, je díky své medině zapsán na listinu památek UNESCO.
Antickým předchůdcem Tetuanu byla Tamuda, mauretánské město založené ve třetím století před naším letopočtem a zničené ve století prvním našeho letopočtu po neúspěšném lokálním povstání. Na místě Temudy římané postavili opevněný tábor, jehož zbytky můžeme najít přibližně pět kilometrů od dnešního města. Ve čtrnáctém století zde vznikl hrad, který měl hlídat nezbedné kmeny scházející z blízkých hor, ale ten v roce 1399 Jindřich Kastilský srovnal se zemí. V patnáctém a šestnáctém století se v okolí usidlovali muslimští a židovští uprchlíci ze španělské Granady pod vedením Sidi Ali Al Mandari a město se začalo znovu rozvíjet. Zdrojem lokálního bohatství nebyly jen řemeslné a zemědělské schopnosti osadníků, ale také pirátství, které později Španělsko zarazilo blokujíce přístavy. V sedmnáctém století byly kolem města vytyčeny velké zdi, které paradoxně započátkovaly lepší vztahy se Španělskem. Španělsko mělo velký vztah k severním územím Maroka a v roce 1913 zde vytvořilo protektorát a Tetuan se stal jeho hlavním městem (severní Afrika odehrávala ve španělské historii potom velmi významnou roli jako centrum frankistického úderu na republiku). Po vzniku samostatného a nezávislého Maroka v roce 1956 i Tetuan se stal jeho součástí.
Nejdůležitější, z turistického i světového hlediska, částí Tetuanu je Medina – staré město, které zabírá přibližně dvě třetiny Tetuanu. Je plná bílých a obložených kachlíky domů a mešit, kouzelných uzounkých uliček a klasické severoafrické historické atmosféry. Moderní část Tetuanu je plná hotelů a bank, také je zde mnoho restaurací a kaváren a na rozdíl od zahuštěného historického centra, zde je mnohem více prostoru.